Upravit stránku

V Litoměřicích je znečištěn vzduch hlavně malými zdroji lokálního vytápění a automobilovou dopravou.

Na jaře 2018 byla realizována Rozptylová studie s cílem vyhodnotit jaký je stav ovzduší a podíl jednotlivých znečišťujících látek v Litoměřicích. V souvislosti se znečištěním ovzduší hovoříme o emisích a imisích. Emise jsou látky vypuštěné do ovzduší z komínů elektráren, továren, rodinných domů nebo z výfuků automobilů a vyjadřují se množstvím vypouštěné znečišťující látky za časovou jednotku (například kg/den nebo t/rok). Emisní limit stanoví, jaké množství znečišťující látky může zdroj znečištění do ovzduší vypustit. Imise udává obsah (koncentraci) nežádoucích látek v ovzduší (například obsah polétavého prachu PM10 v 1m3 vzduchu). Imisní limit je nejvýše přípustná hodnota pro úroveň znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku. Emisní i imisní limity pro jednotlivé látky jsou stanoveny zákonem o ochraně ovzduší (ustanovení § 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb).
V Rozptylové studii byly zahrnuty všechny hlavní škodliviny, které se podílejí na znečištění ovzduší ve městech. Modelové výpočty byly provedeny pro jednotlivé znečišťující látky se stanovenými imisními limity. Na základě měření a z výpočtů Rozptylové studie bylo identifikováno překračování imisního limitu u dvou znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu a polétavého prachu frakce PM10. Problematickou škodlivinou je také frakce PM2,5, kde je v současné době překračován imisní limit pouze na malém území Litoměřic, ale po roce 2020, kdy nastane zpřísnění limitu na 20 µg/m3 by byl bez přijetí jakýchkoli opatření, tento imisní limit překračován na podstatné části území města. 
Benzo(a)pyren patří mezi polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou typické tím, že v prostředí přetrvávají velice dlouho, neboť odolávají přirozeným rozkladným procesům. Vznikají převážně při nedokonalém spalování (nevhodná či zastaralá spalovací zařízení, nevhodné spalovací podmínky) organických látek (uhlí, olejů, nafty, benzinu a plastů). Tyto škodliviny mají prokázané mutagenní a karcinogenní vlastnosti. Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP, stanovené jako 5-letý průměr za období let 2012-2016, se na území města Litoměřice pohybují na úrovni 0,58 – 1,4 ng/m3, tedy na úrovni do 140 % imisního limitu 1 ng/m3. Imisní koncentrace BaP jsou podle vypočtených pětiletých průměrů na cca 66 % území města rovné nebo vyšší, než je hodnota imisního limitu. 
Polétavý prach PM10 označuje škodlivé mikročástice o velikosti 10 mikrometrů a méně. Polétavý prach vzniká téměř výhradně jako produkt lidské činnosti (během spalování, tavení rud, ale také z eroze půdy zbavené vegetačního krytu). Částice PM10 jsou zachyceny v horních cestách dýchacích a spolu s nimi se do organismu dostávají těkavé organické látky, které jsou pro organismus toxické (kardiovaskulární onemocnění, choroby dýchacích cest, můžou způsobovat rakovinu). Podle imisních limitů 36. nejvyšší hodnota denních průměrů PM10 v rámci roku nesmí překročit 50 µg/m3. Průměrné denní koncentrace PM10 však překračují imisní limity na cca 30 % území města. 
Benzo(a)pyren je jednoznačně nejproblematičtější škodlivinou města Litoměřice. Na produkci se podílejí především nevyjmenované zdroje lokálního vytápění, které mohou spalovat kromě klasických paliv jako je zemní plyn také dřevo, uhlí a různý domovní odpad. Tyto typy zdrojů jsou prokazatelně (i na základě výsledků reálných měření) dominantním zdrojem této znečišťující látky. Automobilová doprava je druhým nejvýznamnějším producentem BaP v Litoměřicích a přispívá ve velké míře ke zhoršené situaci v kvalitě ovzduší.